Technická zpráva

Úvod

Pro svou práci jsem si vybral obec Struhařov ležící ve Středočeském kraji 9 km jihovýchodně od okresního města Benešov. Sídlo leží mezi dvěma většími městy - Benešovem a Vlašimí. Obslužní vazby jsou výrazněji směřovány do Benešova jako sídla okresu i dopravní křižovatky s návazností na trať Českých drah a rychlostní komunikaci ve směru ku Praze. Negativně je řešené území zasaženo především těžkou dopravou na silnicích II. třídy č. 111 a 112. Správní území obce se skládá z těchto sídel: Struhařov, Myslič, Skalice, Dolní Podhájí, Horní Podhájí, Budkov, Bořeňovice, Býkovice, Střížkov, Věřice. Výměra správního území činí 2 264 ha, počet obyvatel je 626. Ve své práci se budu dále převážně zabývat katastrálním územím Struhařov s počtem obyvatel 288.

Geologické a geomorfologické poměry

Po stránce geomorfologické se zájmové území nachází v Benešovské pahorkatině. Reliéf terénu má charakter mírně a středně členité pahorkatiny. Výraznými terénními tvary jsou hřebeny tvořené soustavou vrchů, které jsou od sebe odděleny různě širokými úžlabinami nebo sníženinami. Expozice svahů je různá, svažitost terénu je místy dosti značná. Podklad půd převážné části zájmového území tvoří neutrální vyvřelé horniny ze skupiny granitoidů. V nižších polohách jsou tyto horniny překryty svahovinami z kyselého materiálu a nivními uloženinami. Na zájmové ploše převládají hnědé půdy, v údolních nivách pak glejové. Půdy v katastru jsou zemědělsky hodnotné a jsou intenzivně využívány. Severozápadně a jižně od hranice katastru se nachází ložiska stavebního kamene v Okrouhlici a Nové Vsi.

Klima a srážky

Klimaticky se jedná o oblast mírně teplou a mírně vlhkou. Klimatické poměry území charakterizují průměrné srážky a teploty. Srážkové a klimatické údaje jsou čerpány ze stanice Benešov /365 m.n.m./
Srážky jsou odváděny místními toky do řeky Sázavy, katastrem samotným neprochází žádný větší tok. Hydrologická síť je blíže popsána v kapitole Vodní hospodářství. V katastru obce byly v minulosti provedeny meliorace a to ve značném rozsahu, které změnily charakter krajiny. Podmáčené louky byly odvodněním přeměněny na ornou půdu. Odvodňovací zásahy byly realizovány v letech 1961-86. V některých případech byla v pozdější době provedena rekonstrukce drenáže.

Obyvatelstvo

Správní území Struhařova má dle sčítání z roku 1996 626 obyvatel. Retrospektivní vývoj vykazuje mírný pokles , i když lze říci, že došlo ke stabilizaci a v posledních letech i k mírnému nárůstu.

Z celkového počtu obyvatel je 341 žen. V produktivním věku je 323 občanů, z nichž 164 pracuje v zemědělství, 44 v průmyslu a 179 občanů za prací dojíždí.

Historie obce

Struhařov, dříve snad také Strhařov, býval samostatným statkem, a do roku 1650 patřil Petru Vilémovi z Říčan. Pánové z Říčan drželi panství až do roku 1717, kdy je koupil František Adam, hrabě z Trautmannsdorfů. Za tohoto majitele byl roku 1717 vystavěn nový zámek a roku 1740 zřízena v Okrouhlici fara a škola. Po jeho smrti panství připadlo Marii Gabriele, roz. hraběnce Černínské, která si posléze vzala Jindřicha Františka , hraběte z Rottenhamaů, nejvyššího purkrabí království českého a státního ministra. Panství zdědila jejich dcera Marie Isabella, která se provdala za hraběte Chotka. Chotkové pak drželi panství do roku 1829. Roku 1868 panství koupil Zdeněk ze Šternberku a Šternberkové panství vlastnili i nadále. Půda v panství byla za pozemkové reformy roku 1924 rozdělena mezi bezzemky a malozemědělce.
Struhařov byl dle stabilního katastru z roku 1844 sídlem se dvěma návesními prostory nepravidelného tvaru z nichž severní měl v centru umístěnu kapli P.Marie. Oba prostory byly spojeny ulicovou zástavbou s převážně podélně orientovanými objekty. Tuto ulici přetínal nad dolní návsí potok, kolem potoka byly zamokřené louky. Z horní návsi východně vybíhala do svahu nahuštěná zástavba. Tato struktura je zachována dodnes. Dále se obec vyvíjela doplněním zástavby na západní části, kde byl pod obcí situován zemědělský areál družstva, na bohužel pohledově exponovaném místě. Nová zástavba vznikla na severovýchodním okraji obce a na východních pozemcích, kde už byla naplánována nízkopodlažní zástavba rodinnými domky, avšak uskutečnila se jen zčásti. V centru obce pak byly postaveny bytovky. Dnešní centrum je oproti historické zástavbě posunuto do severovýchodní části obce.
V obci byla roku 1877 vystavěna obecná škola při cestě k Bořeňovicím. Stavby v obci kolem roku 1924 byly většinou jednopatrové až na malé výjimky, z toho 34 domů bylo kryto doškovou střechou, ale ty se posléze vytrácely. V obci se nachází kaplička postavená na konci 18.století, která je dnes památkově chráněna. Její první rekonstrukce proběhla podle dochovaných údajů po roce 1945, kdy došlo k výměně střechy.
Podle sčítání lidu z roku 1870 měla obec Struhařov 290 obyvatel /34 domy/. V roce 1881 295 obyvatel a 35 domů. Roku 1921 bylo napočítáno 292 osob. Cesty byly kamenité a nezpevněné, hlavní cesta vedla vesnicí od západu k východu, od okresní silnice směrem k Bořeňovicím. S Benešovem spojuje obec okresní silnice původně vybudovaná v 60 tých létech 19.stol. a železnice z roku 1894. V letech 1920-21 byl vybudován žulový pomník padlým z 1.svět. války. V této době byla také v budově školy založena obecní knihovna. Roku 1927 se započalo s elektrifikací obce. Roku 1930 bylo v obci 283 obyvatel a 50 domů. Roku 1931 byl u statku č.p. 21 postaven na obecní náklady most. Roku 1934 byla vystavěna státní silnice z Benešova do Vlašimi, v roce 1935 byla vyasfaltována, místy i vydlážděna. Roku 1940 byla v obci zahájena stavba nové obecní školy. Ve vesnici panoval čilý společenský ruch, soustředěný zejména kolem hasičského spolku, který pořádal plesy a cvičení. Vždy v červenci byla na Hůrkách pálena hranice na počest Mistra Jana Husa.

Bydlení

Z historického hlediska je nejstarší zástavbou několik zemědělských usedlostí v centrální části obce v blízkosti kapličky P. Marie. Další zemědělské usedlosti se nacházejí v jižní části obce na dolní návsi. Tyto stavby si zachovaly svůj charakter až dodnes, avšak mnohdy jsou ve špatném stavebním stavu. Některé zemědělské usedlosti slouží k rekreaci, a to zejména jako víkendové chalupy. Na nich je patrná snaha majitelů o rekonstrukci v souladu s vesnickým rázem těchto objektů.
Nejpočetnější formou bydlení v obci jsou rodinné domky se zahradami, které vyplňují prostor podél místních komunikací mezi jednotlivými statky. Rodinné domky v obci jsou různého stáří i charakteru a jejich vzhled a technický stav odráží finanční možnosti majitelů. Tyto objekty nemají v obci jednotné uspořádání, vyskytují se domky se štítem směrem do cesty a zároveň domy podélně orientované.
Velmi početnou formou bydlení v obci jsou domy vilového charakteru, které jsou často stavěny na zahradách na úkor zeleně nebo vznikají samostatné vilové čtvrti rozparcelováním orné půdy, jako např. v severní části obce. Vily v obci jsou převážně novostavby v dobrém stavu, avšak z urbanistického hlediska často narušují ráz vesnice, ať už architektonicky nebo výškovým uspořádáním.
V obci se také nachází pozůstatky střediskovosti obce z let 70.tých minulého století jako jsou bytové domy v severozápadní části obce a dvojdomky krychlového tvaru s plochou střechou připomínající tzv. " šumperáky". Z urbanistického hlediska tyto stavby do obce nezapadají, ale nutno říci, že svůj účel plní a představují velkou ubytovací kapacitu pro místní občany, proto je nelze označit jako nepotřebné a spíše bych se zamýšlel nad jejich rekonstrukcí v souladu s urbanistickými požadavky.
V obci panuje čilá výstavba a až na některé výjimky novostavby zapadají do charakteru obce. Podle územního plánu je nová výstavba plánována tak, aby se obec uzavírala a směřovala k oválnému tvaru.

Občanské vybavení

Občanská vybavenost v obci Struhařov odpovídá velikosti a významu sídla. V obci se nachází obecní úřad, obchod, hostinec, požární zbrojnice, sportoviště a drobné živnosti. Zařízení tržní je reprezentováno obchodem, který nabízí základní potraviny, drogistické a textilní zboží a základní výrobky běžné denní spotřeby. Dále je v obci hostinec sloužící zároveň jako jídelna pro zaměstnance zemědělského družstva, v sále se pořádají plesy a taneční zábavy pod patronátem místních spolků myslivců a dobrovolných hasičů.
Ostatní složky občanského vybavení /školská, sociální, zdravotnická zařízení/ v obci chybí a občané jsou nuceni za ním dojíždět. Škola v obci byla založena roku 1877, ale dnes již nefunguje. Základní školy jsou dostupné ve městech Benešov, Vlašim, Divišov, dnes děti nejvíce dojíždějí do okresního Benešov, ikdyž ještě před 10 lety byl v obci trend směrovat děti spíše do Divišova. Možnosti středoškolského vzdělání nabízí Benešov a Vlašim.
Zařízení zdravotnická jsou nejdostupnější opět v okresním městě Benešov, kde se kromě polikliniky nachází také Nemocnice Rudolfa a Stefanie a množství soukromých ordinací. Základní zdravotnické služby nabízí také Vlašim.
Sociální zařízení v obci chybí, to je ovšem celorepublikový problém nejen malých obcí, ale i velkých měst. Nejbližší dům s pečovatelskou službou je v Benešově.
V obci se nachází malá knihovna a přístup k informacím je umožněn občanům přes INTERNET v areálu zemědělského družstva. V objektu hasičské zbrojnice se nachází kulturní místnost a posilovna.
Nová občanská vybavenost není v územním plánu konkretizována, ale je pro ni navržena územní rezerva. V nejbližší době se uvažuje o rozšíření sportoviště /viz kap. Sport a rekreace/.

Technické vybavení

V obci je vybudován obecní vodovod a částečně dešťová kanalizace, projekt odkanalizování odpadních vod a čističky odpadních vod je v řízení a jeho realizace je plánována v nejbližší době v závislosti na finančních prostředcích obce. Vytápění plynem zatím nemá podporu potřebného množství obyvatel a jeho realizace není tudíž konkretizována.

Vodovod:
V obci je v provozu obecní vodovod. Voda je čerpána z pěti vrtů do sběrné studny. Vrty se nacházejí východně od obce v blízkosti Velkého rybníka a jejich hloubka se pohybuje od 50-70 m. Jeden z vrtů byl vybudován v roce 2003, kdy byly v důsledku nadměrného sucha v obci problémy se zásobováním pitnou vodou.
Ze sběrné studny je voda čerpána do úpravny vody. Po úpravě se voda akumuluje ve vodojemu o obsahu 200 m3. Z vodojemu je voda rozváděna uličními řady. Vodovodní síť pokrývá celé území obce, využitelné množství prameniště činí celkem 1,65 l/s. Místo vodního zdroje je zabezpečeno ochranným pásmem 1.stupně o šíři 20 m a samostatné vrty jsou oploceny a označeny tabulkami "PHO 1.stupně".
Obecní vodovod plní v obci též funkci požárního vodovodu. Na vodovodní síti jsou osazeny podzemní požární hydranty, dále se v centru obce nachází požární nádrž. V obci existuje ještě prameniště vodovodu pro zemědělské družstvo. Prameniště tvoří 4 studně nacházející se na lučních pozemcích podél Okrouhlického potoka mezi silnicí na Struhařov č.111 a rybníkem U mlýna. Celková vydatnost tohoto prameniště je 1,1 l/s. Zdroj opět podléhá ochrannému pásmu 1.stupně.

Kanalizace:
V obci existuje dnes pouze dešťová kanalizace a to jen ve dvou krátkých úsecích. Do této kanalizace jsou zaústěny též splaškové vody po částečném čištění v septicích nebo bez čištění. Přirozeným sběračem dešťových vod je vodoteč Okrouhlický potok, protékající v řešeném území obce. Obec má vypracovanou dokumentaci k vybudování splaškové kanalizace a čističky odpadních vod. Díky příznivé konfiguraci terénu je možné vybudovat gravitační systém odvodnění. Čistička odpadních vod má být umístěna západně od obce poblíž bývalého mlýna. Projekt odkanalizování a ČOV bude realizován v nejbližší době v závislosti na finančních možnostech obce.

Zásobování teplem a plynem:
Zásobení teplem je v obci decentralizované, občané používají převážně tuhá paliva, která spalují v lokálních topeništích. Některé nové objekty, především rekreační, užívají jako zdroj tepla elektrickou energii, většinou však v kombinaci s kotlem na tuhá paliva. Do katastru obce je přiveden plyn z vysokotlakého plynovodu do areálu zemědělského družstva pro sušičku obilí. Vytápění obce plynem je za stávající situace nepravděpodobné, neboť občané nemají zájem přejít z pevných paliv na plyn a zároveň náklady na plynofikaci převyšují rozpočtové možnosti obce vzhledem k plánované realizaci odkanalizování a vybudování čističky odpadních vod.

Telekomunikace:
Dříve byla telekomunikace nezbytnou podmínkou rozvoje obce, dnes jsou však pevné telefonní linky využívány spíše pro připojení k internetu a jejich význam poklesl na úkor mobilní komunikace. Telefonní síť v obci je připojena k ústředně v Benešově. Rozvod místních telefonu je zajištěn částečně zemními kabely, většinou však vzdušným vedením. Veřejná telefonní stanice je v obci situována poblíž prodejny potravin.

Zásobení elektrickou energií:
El. energie je v obci rozváděna nadzemními kabelovými rozvody, součástí technického vybavení rozvodné sítě jsou také 4 trafostanice. Jedna z nich je nevhodně umístěna na návsi před kapličkou P.Marie a stává se negativní dominantou návsi.

Odpadové hospodářství:
Informovanost o nakládání s odpady v obci je dobrá, občané vědí, kde se nacházejí sběrná hnízda pro nebezpečný odpad, železný šrot a speciální kontejnery na sklo a papír a v hojné míře využívají možnosti odložit odpad na těchto místech. Obecně závazná vyhláška o nakládání s komunálním odpadem je volně přístupná k nahlédnutí na místním obecním úřadě.Svoz odpadu z celé obce probíhá každý čtvrtek a komunální odpad z obce je ukládán na skládce odpadu v Přibyšicích. Svoz zajišťuje firma Technické služby Benešov. Skládka Přibyšice je umístěna v terénní depresi asi 11 km západně od okresního města Benešov.Ukládání na staré skládce bylo zahájeno v roce 1980 a ukončeno v dubnu 1995. Odpady jsou uloženy na ploše 2,8 ha a byly ukládány bez náležitého hutnění. Na skládce jsou odpady typu TKO, stavební odpad, slévárenské písky,a odpady ze zeleně.V těsné blízkosti probíhá skládkování na nové zabezpečené skládce, kde je také umístěna dotřiďovací linka.
Pro komunální odpad vznikající na území obce, který má původ v činnosti fyzických osob platí, že za původce odpadu se považuje obec. Obec se stává původcem komunálního odpadu v okamžiku, kdy fyzická osoba odloží odpad na místo k tomu určeném. Obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu. Oprávněnou osobou nazýváme každou osobu, která je oprávněna k nakládání s odpady podle zákona nebo podle zvláštních právních předpisů. Pověřenou osobou se rozumí každá oprávněná osoba, se kterou obec uzavřela smlouvu k úkonům v systému sběru, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících v obci.
Pro nakládání s komunálním odpadem tj. jeho shromažďování a třídění ve správním území obce mohou občané užívat pouze tyto sběrné nádoby:
a/ sběrné nádoby /popelnice 110 l/- tyto sběrné nádoby mohou být umístěny na dočasných stanovištích a odpad je odvážen za předpokladu, že vlastník přistaví sběrné nádoby v čase pravidelného svozu na okraj sjízdné veřejné komunikace tak, aby k nim byl volný přístup na nezbytně dlouhou dobu.
b/ kontejnery /plastové nádoby a kovové nádoby na tříděný odpad - sklo, plasty/. Tyto kontejnery jsou umístěny na stálých stanovištích, která se nacházejí: Struhařov - kontejner na sklo a plast - u hasičské zbrojnice.
Do sběrných nádob a kontejnerů je zakázáno ukládat inertní materiál /tj. odpad získaný z demolic a staveb, popřípadě zemina/ a dále odpady z chovu drobného a jiného hospodářského zvířectva, uhynulá zvířata, odpady kapalné, uzavřené nádoby s neznámým obsahem a nebezpečné odpady.
Občané jsou povinni předcházet vzniku odpadů a omezovat jejich množství.
Fyzické osoby jsou povinné odkládat odpad na místech k tomu určených a ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad sami nevyužívají v souladu se zákonem a zvláštními právními předpisy.
Fyzické osoby jsou povinné shromažďovat odděleně nebezpečné složky komunálního odpadu a předávat je v rámci mobilního svozu, který se uskutečňuje 2x za kalendářní rok v měsících dubnu a říjnu /přesné datum určí obec/. Nebezpečný odpad není v katastru obce skladován ani dočasně. Jeho sběr je organizován obcí ve spolupráci s Technickými službami města Benešov každých 6 měsíců. O sběru nebezpečného odpadu jsou občané informováni plakáty na místní vývěsní tabuli. Informace o svozu nebezpečného odpadu jsou podávány s dostatečným časovým předstihem a sběrná místa jsou přesně popsána. Likvidace objemného odpadu se řeší po dohodě s obcí. Sběr železného šrotu zajišťuje 2x ročně místní organizace SDH /Sbor dobrovolných hasičů/. Bioodpad je možno využívat kompostováním za předpokladu, že se provádí na vhodném pozemku se souhlasem jeho vlastníka a tato činnost nebude v rozporu se zákonem o odpadech a obecně závaznou vyhláškou.
Sazba poplatku za svoz odpadu pro poplatníka činí 260,- Kč a je tvořena s částky 40,- Kč za kalendářní rok na uložení a obnovu skládky a z částky 220,- Kč za kalendářní rok. Tato částka je stanovena podle skutečných nákladů obce z předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu.

Doprava

Územím Struhařova prochází jako hlavní komunikace silnice II. třídy č. 111- Bystřice-Divišov, která se dále napojuje na dálnici D1 ve Šternově. Tato komunikace má v daném území šířku 6 m bez zpevněných krajnic s asfaltovým povrchem, který vykazuje v některých částech poruchy obrusné vrstvy. Silnice není příliš vhodná pro předjíždění. Dále je to silnice II. třídy č. 112 - Benešov-Vlašim, procházející katastrálním územím Struhařova pouze krátkým úsekem. Tato komunikace je ve velmi dobrém stavu. V samotné obci se dále vyskytují účelové komunikace, které mají pouze místní význam. Jsou to částečně zpevněné cesty ze Struhařova na západ ke mlýnu a na východ směrem do Jemniště, využívané především pro zemědělské účely a sloužící též turistům a cyklistům. Vyhledávány jsou také místními občany pro občasné rekreační procházky. Místní komunikace ve Struhařově jsou zpevněné, bez chodníku, s porušeným povrchem, část obslužných komunikace je nezpevněná. Chodník je pouze při severní straně silnice č. 111. Úrovňová křižovatka místních komunikací se silnicí č.111m, navazující plochou na autobusovou zastávku nemá stanoveno přehledné rozdělení jednotlivých dopravních vztahů. Ochranné pásmo komunikací II., III. třídy a místních komunikací je 15 m od osy vozovky.
Plochy pro parkování jsou v západní části Struhařova nad hřištěm u administrativní budovy. V centru obce je plocha pro parkování u obchodu a parkovat lze také na rozšířené ploše komunikace za zvonicí. U obytných objektů je parkování zajištěno na vlastních pozemcích.
Veřejná autobusová doprava je vedena po silnicích č. 111, zastávky Struhařov a Struhařov, rozc., a č.112 Struhařov, rozc. Zastávka Struhařov-rozcestí je však využívána omezeně díky své nepříznivé poloze.
Řešením této situace se budu dále zabývat v detailu. Frekvence autobusových spojů v pracovních dnech je vyhovující, ve dnech pracovního klidu je však obec autobusem téměř nedostupná.
Územím je vedena železniční trať Benešov-Vlašim, se zastávkou Struhařov, která je vzdálena 1 km od obce. Do budoucna se nepočítá s rozvojem železniční dopravy, železniční doprava však může mít vliv na rozvoj nových výrobně komerčních zón, pro něž je obsluha po želenici nezbytností. Může být také turisticky atraktivním prvkem.

Výrobní zóna

Výroba v obci je reprezentována zemědělským družstvem, soukromě hospodařícími farmáři, firmou ACHP , výrobnou cigaret Rainolds a drobnými řemeslníky.
Hlavní podíl na výrobě má zemědělství a to zejména Zemědělské družstvo Struhařov, které dnes patří k rozsáhlému komplexu firmy Rabbit Trhový Štěpánov. Zemědělské družstvo obhospodařuje většinu pozemků v okolí Struhařova , na kterých se pěstuje zejména pšenice, ječmen, brambory, řepka olejka a kukuřice na siláž. Význam mají také trvalé travní porosty, nacházející se ve vlhčích oblastech podél toků. Tyto porosty jsou využívány jako krmivo pro dobytek ustájený v areálu zemědělského družstva. ZD nabízí množství pracovních příležitostí a hlavně v minulosti bylo pro obec důležitým stabilizačním prvkem. Samotný zemědělský areál se rozkládá v jihozápadní části obce poblíž silnice č.111 vedoucí do Divišova. Technický stav objektů odpovídá jejich stáří. S urbanistického hlediska areál narušuje estetickou hodnotu obce, ale naštěstí není umístěn v jejím centru. Zlepšení by přineslo ozelenění areálu, které by vytvořilo přirozený přechod do krajiny.
Průmysl je v obci zastoupen v omezené míře. Jihozápadně od obce se nachází areál bývalého státního agrochemického podniku . Dnes v areálu působí firma zabývající se výrobou hnojiv, která pokračuje v tradici ACHP , ale v menší míře. V druhé části areálu je umístěna výrobna cigaret Rainolds. Obě firmy představují pracovní příležitosti pro místní občany bez nutnosti dojíždění. V blízkosti vlakového nádraží se nachází překladiště dřeva firmy SILVESCO, která využívá možnosti přepravy po železnici. Překladiště nabízí pouze několik pracovních míst. V obci ještě existuje několik drobných řemeslníků, jsou to však malé rodinné firmy.
Struhařov je obcí se zemědělským zaměřením a nezbytnými vazbami na větší města v nejbližším okolí.Co se týče pracovních příležitostí není obec soběstačná a občané jsou nuceni za prací dojíždět.

Sport a rekreace

V obci se uplatňuje hlavně rekreace denní a víkendová. Rekreace o dovolené v obci není, neboť obec nemá žádné přírodní a kulturní zajímavosti, které by dokázaly přilákat turisty. Za zmínku stojí pouze zámek Jemniště, vzdálený asi 3 km, který však nepatří do katastru obce. Zámek ve vlastnictví šlechtické rodiny Šternberků nabízí nejen prohlídky, ale také možnost uspořádání svatebních obřadů a množství dalších kulturních akcí /výstavy obrazů, divadelní představení, šermířské turnaje atd…/ Každodenní rekreace probíhá většinou přímo v obci a je reprezentována především místním sportovištěm. Sportoviště se skládá z fotbalového hřiště, tenisových kurtů a nabízí možnost aktivního odpočinku. V místním tělovýchovném spolku Jiskra Struhařov jsou sdruženi hlavně mladí lidé hrající fotbal, který je v obci nejoblíbenějším sportem. Na domácích zápasech se na místním hřišti schází značná část obyvatel. Samotný areál sportoviště je po rekonstrukci a pyšní se jedním z nejlepších fotbalových hřišť na okrese. Areál se nachází v západní části obce poblíž budovy obecního úřadu a počítá se s jeho dalším rozšířením, za tímto účelem už obec zakoupila pozemky v okolí. Dalšími možnostmi každodenní rekreace jsou vycházky do okolí obce, umožňující výhledy do okolí, zahrádkaření, houbaření v okolních lesích, rybaření a také myslivost. V obci zatím chybí soustředěné dětské hřiště určené pro nejmenší děti. Problémem je také koupání v letních měsících, obec nemá žádné koupaliště a ke koupání se využívá hlavně rybník Nebeský, ten však často nesplňuje hygienické normy. V zimě jsou zamrzlé nádrže v okolí využívány jako plochy na bruslení, další zimní sporty se v obci realizovat nedají.
Možnosti kulturního vyžití představují v obci taneční zábavy, plesy a akce pro seniory, pořádané v místním hostinci. Obec také pořádá zájezdy na divadelní představení do pražských divadel. Na návesním prostoru v obci se také koná pouť a masopustní průvod, který pokaždé přiláká množství návštěvníků.
Rozšířenou formou rekreace v obci je rekreace víkendová. Jedná se především o individuální formy jako je chataření a chalupaření. V katastru obce se nachází několik chat sloužících k rekreaci hlavně obyvatelům Prahy a Benešova, neboť obec nabízí klidné prostředí se zachovalou kulturní krajinou bez významnějšího zdroje znečištění. Také chalupáři jsou většinou obyvateli větších měst, u nich bych hodnotil kladně snahu o opravu a zatraktivnění objektů v duchu tradice venkova.
Rekreace v obci je téměř výhradně individuální, pro kolektivní rekreaci chybí v obci ubytovací prostory. I přesto, že obec nemá žádné kulturní a přírodní památky, je pro ni rekreace důležitým zdrojem prostředků a proto je nutné podporovat její rozvoj.

Krajina

Obec Struhařov se nachází ve Středočeské pahorkatině a tomu odpovídá i mírně zvlněný reliéf krajiny okolí obce, protkaný množstvím vodních toků a nádrží. Jedná se o krajinu civilizovanou, která není negativně narušena lidskou činností. Hlavní podíl na vzhledu krajiny v okolí obce má zemědělství, které krajinu přetváří a vytváří obraz tzv. kulturní krajiny. Dnešní vzhled krajiny vznikl v období centralizace zemědělství, kdy došlo k rozorání mezí a scelení pozemků, od té doby se obraz krajiny příliš nezměnil.
Obec je ze všech stran obklopena poli a lukami, lesy se vyskytují ve složitějším terénu a na půdách méně vhodných pro zemědělství. Zemědělsky nejvyužívanější jsou pozemky severně od trati Českých drah, kde převažují polní kultury. Travní porosty mají většinou ochuzenou druhovou skladbu a jsou využívány též jako pastviny pro koně a dobytek. V údolních nivách potoků a podél železniční trati najdeme porosty nekulturních náletových dřevin, které postupně nahrazují bývalé luční porosty ležící dnes ladem.
Krajina v okolí obce plní funkci zemědělskou, lesnickou, rekreační i sídelně obytnou. Nejvýznamnější je funkce zemědělská /popsaná již v kap. Zemědělství/, dále je to lesnictví. Ve správním území obce se nachází celkem 233 ha lesa. Lesy jsou spravovány zčásti Lesní správou Želetínka a zčásti Lesní správou Kácov. Zalesněné pozemky tvoří 10,3 % území. Lesy jsou v majetku státu /Lesy České republiky/, obce a soukromých vlastníků. V katastru obce se vyskytují lesy hospodářské kategorie 1, nevyskytují se žádné porosty zvláštního určení. Les představuje pro občany kromě hospodářského užitku také možnost rekreace, umožňuje houbaření, procházky a myslivost. V obci existuje myslivecký spolek s dlouholetou tradicí. Lesní porosty plní také důležitou funkci v produkci kyslíku a působí estetickým dojmem.
Ekologická stabilita krajiny je ovlivněna lesními ekosystémy a jejich schopností odolávat nepříznivým vlivům prostředí, což je dáno vegetačním stupněm, stanovištními typy, skladbou dřevin a stářím a stavem porostů. Druhová skladba lesů v katastru obce však není vyhovující pro dané podmínky, je nutné postupně nahrazovat smrkové monokultury ekologicky vhodnějšími typy listnáčů. Zastoupení vhodných listnáčů v katastru je dnes méně než 10 %.
Důležitou a nedílnou složkou v krajině jsou vodní toky, nádrže a s nimi spojené vodní hospodářství. V řešeném území obce pramení několik vodotečí. Poblíž Struhařova je to Struhařovský /někdy též nazýván Okrouhlický/ potok a Jemnišťský potok. Voda z těchto vodotečí je odváděna do řeky Sázavy. Vodoteče jsou částečně upraveny, většinou se jedná o úpravy v horních úsecích toků procházejících obcí, kde je tok částečně zatrubněn. V nejbližším okolí obce se nachází několik vodních nádrží , z nichž největší je Velký rybník jihovýchodně od obce. Rybník je ve správě rodu Sternberků a slouží k odchovu kapra obecného a dalších ušlechtilých ryb. Velký rybník zapadá do krajiny a se svou okolní zelení vytváří kladnou dominantu v krajině na východ od obce. Další menší nádrže na Struhařovském potoce a v okolí mlýna patří soukromým vlastníkům, zde se vyskytuje nespecifikovaná rybí osádka bez většího významu. Význam má ještě požární nádrž v centrální části obce, která je však značně zanesená a plní tak funkci pouze požární, i když by mohla po určitých úpravách plnit i funkci rekreační.
V krajině kolem obce lze nalézt několik přírodních dominant, jedná se zejména o okolní kopce Hůrka a Jankovka. Z obou vrchů je krásný výhled do kraje a na obec. Nejhezčí pohled se naskýtá od východu z kopce Hůrka. Pohled ze západu směrem k obci narušuje několik negativních dominant. Jsou to především budovy areály zemědělského družstva, bytové domy a budova obecního úřadu v západní části obce. Další negativní dominantou v kraji je areál bývalé továrny agrochemického podniku, nacházející se poblíž vlakového nádraží, zde je již patrná snacha o ozelenění areálu liniovou zelení. Celkově lze říci, že obec do krajiny zapadá a její ráz nenarušuje, neboť domy jsou orientovány zahradami směrem ven z obce a vytvářejí přechodný zelený pás mezi obcí a okolní krajinou.

Závěr

Dnešní stav sídla Struhařov je z urbanistického pohledu ne zcela uspokojivý, jak je patrno i z fotodokumentace. Sídlo má centrum vzniklé mimo historickou polohu posunem k zatáčce hlavní silnice. Jižní část je v poloze odsunuté údolní nivou potoka, a i když zde byla historická zástavba, je značně přestavěna, ne vždy šťastně / špatné proporce okenních otvorů, nedělená okna, nerespektování původního počtu oken, ploty, povrchy vozovek, různé přístavby atd…/ Faktem je, že neexistence návesního prostoru v historické poloze, lokalizace velkého areálu zemědělské výroby v pohledově exponované poloze a s ní související stavby nedávají sídlu dobré předpoklady pro harmonický rozvoj. Úpravami návesního prostoru, korekcí výrobních objektů zelení, rozvojem sídla novou zástavbou, hlavně v západní a severní části se dnešní centrum obce dostane do skutečně centrální polohy. Relativně dobré krajinné zázemí, dobrá dopravní dostupnost po silnici i trati Českých drah je v každém případě devizou pro budoucí rozvoj sídla. V obci se nachází množství ploch využitelných pro nízkopodlažní zástavbu, určitý deficit je v infrastruktuře, rezervy jsou v oblasti rekreačního využití.


HOME *** O STRUHAŘOVĚ *** FOTOGRAFIE *** SLUŽBY *** OSTATNÍ

© 2003, Designed by Smart Pages